Toužila po lásce, ale poznala jen násilí

Len­ka chtě­la být milo­vá­na. V man­žel­ství se jí však pozor­nos­ti nedo­stá­va­lo, pro­to se roz­hod­la ze vzta­hu ode­jít.  Když se po roz­vo­du sezná­mi­la s mužem, kte­rý jí impo­no­val, zdá­lo se, že se její sen o lás­ce začí­ná napl­ňo­vat. O to tvrd­ší pak bylo pro­zře­ní. Co všech­no doká­za­la sná­šet, než našla odva­hu říct dost?

Len­ka s býva­lým man­že­lem vychá­zí přá­tel­sky. Děti, kte­ré se z man­žel­ství naro­di­ly, si man­že­lé roz­dě­li­li, kaž­dé­mu při­padla do výcho­vy jed­na dce­ra. Roz­dě­le­ní je ale spí­še for­mál­ní. Rodi­če i děti jsou ve stá­lém kon­tak­tu. Ostat­ně důvo­dem k roz­vo­du man­žel­ství neby­ly žád­né nesho­dy, ale spí­še vztah, kte­rý pře­šel z rovi­ny part­ner­ské do rovi­ny kama­rád­ské.

Lás­ka nebeská?

Len­ce tak dlou­ho­do­bě chy­bě­la lás­ka, pocit být milo­vá­na a vní­má­na jako atrak­tiv­ní žena. Na jed­nom setká­ní s přá­te­li jí byl před­sta­ven Pavel, kte­ré­ho dosud zna­la od vidě­ní.  Pavel měl kdy­si vztah s jed­nou z jejích kama­rá­dek, kte­rá však o něm mlu­vi­la jako o špat­ném člo­vě­ku. „Když jsem Pav­la pozna­la, moc jsem se divi­la, že o něm kama­rád­ka mlu­vi­la tak zle. Při­pa­dal mi milý, zdvo­ři­lý, galant­ní. Zahr­no­val mě něž­nost­mi, pomohl v domác­nos­ti i s vyba­ve­ním rodin­né­ho dom­ku, kte­rý jsem si pro­na­ja­la. Zača­la jsem být zno­vu šťast­ná a věři­la, že to tak zůsta­ne,“ vyprá­ví o svém novém živo­tě Len­ka.

Koco­vi­na z lás­ky

Pavel se nastě­ho­val k Len­ce do rodin­né­ho domu a zača­li spo­leč­ně vést domác­nost. Až teď si Len­ka všimla, že Pavel pije více než je zdrá­vo. Požá­da­la jej, aby alko­hol nebyl den­ní sou­čás­tí jejich živo­ta. Teh­dy na ni prv­ně vztá­hl ruku. Od té doby začal kolo­toč domá­cích poty­ček. Pavel neu­stá­le na Len­ku úto­čil a ze vše­ho ji obvi­ňo­val.  „Když jsem uva­ři­la, byla jsem u něj jen blbá sle­pi­ce, když jsem nestih­la uva­řit, byla jsem líná a běh­na, co jen shá­ní chla­py. Pavel mě z nevě­ry pode­zí­ral stá­le čas­tě­ji, tak jsem ome­zi­la a pak i pře­ru­ši­la kon­tak­ty s přá­te­li i s rodi­nou, abych mu nedá­va­la pří­či­nu k žár­li­vým scé­nám. Nako­nec to dopadlo tak, že jsem se vzda­la i prá­ce,“ vyprá­ví se slza­mi v očích Len­ka. Pavel tak zce­la zís­kal kon­t­ro­lu i nad finan­ce­mi. Úto­ky ze stra­ny part­ne­ra se stup­ňo­va­ly. Nadáv­ky a fyzic­ké úto­ky smě­řo­val už i na dospí­va­jí­cí dce­ru Len­ky. Ta se zača­la bát vra­cet domů.  „I když mi dce­ra řek­la, že by radě­ji žila u otce, ale má oba­vu nechat mne samot­nou v domě s panem Pavlem, i přes­to, že k nám čas­to vyjíž­dě­la poli­cie a Pav­la vyká­za­li, stá­le ješ­tě jsem nemě­la odva­hu vztah ukon­čit. Vždyc­ky jsem se necha­la strh­nout jeho zami­lo­va­ný­mi a omluv­ný­mi sms a zno­vu mu uvě­ři­la. Tepr­ve, když mi dce­ra řek­la, že má z Pav­la strach a stě­hu­je se k otci, zmo­bi­li­zo­va­la jsem všech­ny síly a vyhle­da­la pomoc Respon­dea, na kte­ré jsem opa­ko­va­ně dosta­la kon­takt od poli­cis­tů, “ vyprá­ví o svém těž­kém obdo­bí Len­ka.

Pomoc­ná ruka Respon­dea

Po úvod­ní kon­zul­ta­ci byl s paní Len­kou sepsán návrh na vydá­ní před­běž­né­ho opat­ře­ní, kte­rým mohl soud Pav­lo­vi zame­zit vstup do rodin­né­ho domu Len­ky, ale zaká­zat mu i její kon­tak­to­vá­ní for­mou sms a e‑mailů. „S naší pomo­cí byl sepsán návrh na soud a u násled­né­ho soud­ní­ho jed­ná­ní byla již dopro­vá­ze­na oso­bou zmoc­něn­ce. Len­ka se tak pře­sta­la bát vystu­po­vat před sou­dem, kde dří­ve nikdy neby­la. Zba­vi­la se stra­chu z toho, že nero­zu­mí řeči soud­ky­ně a úřed­ních doku­men­tů. Před kaž­dým jed­ná­ním kon­zul­to­va­la se zmoc­něn­cem dal­ší pro­ces, kte­rý se u sou­du ode­hra­je. Výsled­kem bylo soud­ní roz­hod­nu­tí, kte­ré zaka­zo­va­lo kon­takt ze stra­ny její­ho býva­lé­ho part­ne­ra, samo­zřej­mě včet­ně vstu­pu do rodin­né­ho domu a jeho oko­lí, kte­rý obý­va­la s dce­rou. Len­ka se tak po dlou­hé době vyspa­la beze stra­chu. Doma se zača­la cítit bez­peč­ně i dce­ra a roz­hod­la se zůstat s mat­kou,“ říká Mag­da Fre­e­se­o­vá, kte­rá byla Len­ce opo­rou a pokra­ču­je:  Sou­čas­ně bylo ze stra­ny Len­ky podá­no trest­ní ozná­me­ní. Opět byla na poli­cii dopro­vá­ze­na zmoc­něn­cem, kte­rý jí pomohl zba­vit se stra­chu vypo­ví­dat o tom, co doma zaží­va­la. To, že před vyšet­řo­va­te­lem nese­dě­la sama, jí doda­lo odva­hu a začal jí opouš­tět strach z toho, co jí Pavel stá­le pod­sou­val „nikdo ti neu­vě­ří, nikdo se s tebou nebu­de zao­bí­rat“. Na zákla­dě vzne­se­ných obvi­ně­ní a násled­né­ho šet­ře­ní bylo zahá­je­no pro­ti Pav­lo­vi trest­ní říze­ní. V sou­čas­né době se oče­ká­vá naří­ze­ní hlav­ní­ho jed­ná­ní a je prav­dě­po­dob­né, že dojde k vyne­se­ní roz­sud­ku v nepro­spěch pacha­te­le domá­cí­ho nási­lí, kte­ré­mu bude vymě­řen trest,“ shr­nu­je situ­a­ci Mag­da Fre­e­se­o­vá.

A jak šel Len­ky život dál?

V prů­bě­hu něko­li­ka měsí­ců spo­lu­prá­ce s Respon­de­em se nau­či­la zase vážit si sebe sama. Pocho­pi­la, že nemu­sí zůstá­vat sama se svým trá­pe­ním a útrp­ně je sná­šet. Zača­la aktiv­ně řešit lep­ší život nejen pro sebe, ale i pro dce­ru. Z nabíd­ky Respon­dea vyu­ži­la slu­žeb soci­ál­ní pra­cov­ni­ce, porad­ce v oblas­ti prá­va, slu­žeb zmoc­něn­ce a také pod­půr­nou psy­cho­te­ra­pii. Veš­ke­ré tyto služ­by jsou posky­to­vá­ny bez­plat­ně, jejich finan­co­vá­ní by si Len­ka nemoh­la dovo­lit a je pro­to vel­mi prav­dě­po­dob­né, že by i nadá­le zůsta­la v podru­čí Pav­la. „Len­ka dnes už našich slu­žeb nevy­u­ží­vá, přes­to jsme v občas­ném kon­tak­tu a vel­mi mě těší, že kro­mě nale­ze­ní ces­ty z pek­la domá­cí­ho nási­lí a klid­né­ho domo­va pro sebe a dce­ru, našla i nové­ho part­ne­ra, se kte­rým tvo­ří spo­ko­je­ný pár. Sou­hla­si­la se zve­řej­ně­ním své­ho pří­bě­hu, tak aby dodal odva­hy i dal­ším ženám v podob­né situ­a­ci,“ uza­ví­rá pří­běh s dob­rým kon­cem Mag­da Fre­e­se­o­vá.