Jedním z témat, se kterým přicházejí klienti do občanské poradny, je zadlužení – od problémů se splácením přes vymáhání, soudní řízení až k exekuci. Často by však šlo této situaci předejít už v začátku, třeba důkladným přečtením úvěrové smlouvy nebo reálným posouzením své situace. Následující článek bychom proto rádi věnovali tomu, jak se rozumně zadlužit.

Na co si vlastně půjčuju?

Někdy sta­čí kou­pit si tře­ba pou­ži­tou věc nebo počkat, až si našet­řím pení­ze – už sám fakt, že na něco nemám pení­ze, by mě měl varo­vat. A i nesplá­ce­ná půjč­ka na nový tele­fon může skon­čit exe­ku­cí. Uvá­dí se také, že věc, na kte­rou si půj­ču­ju, by měla vydr­žet déle než ji budu splá­cet.

Alar­mu­jí­cí jsou také půjč­ky na půjč­ky, tedy situ­a­ce, kdy se člo­věk sna­ží zachrá­nit pla­teb­ní neschop­nost tím, že si vez­me dal­ší půjč­ku – na chví­li to může zna­me­nat úle­vu, dlou­ho­do­bě je to vět­ši­nou spíš ces­ta do pekel.

Jak dlouho a kolik peněz budu splácet? Mám vůbec peníze na splátky?

Kli­en­ti býva­jí opti­mis­tič­tí a věří, že splá­ce­ní zvlád­nou, i když je tře­ba jejich stá­va­jí­cí roz­po­čet napnu­tý. Dopo­ru­ču­je­me být spíš rea­lis­tic­ký a uvě­do­mit si, že si na sebe beru dlou­ho­do­bý záva­zek, kte­rý budu muset plnit za kaž­dých okol­nos­tí.

Rozumím smlouvě a dalším dokumentům? Přečetl jsem si ji?

Vře­le dopo­ru­ču­je­me si pro­stu­do­vat úvě­ro­vou smlou­vu a dal­ší nava­zu­jí­cí doku­men­ty, hlav­ně obchod­ní pod­mín­ky a sazeb­ník poplat­ků. Kaž­dý má prá­vo si vzít smlou­vu před pod­pi­sem domů, pora­dit se o ní, v kli­du se roz­hod­nout, nene­chat se do niče­ho tla­čit.

U jakého věřitele si půjčuju?

Dopo­ru­ču­je­me infor­mo­vat se na věři­te­le, najít si o něm více infor­ma­cí (Čes­ká národ­ní ban­ka, recen­ze a zku­še­nos­ti na inter­ne­tu atd.), zvá­žit jeho důvě­ry­hod­nost a nene­chat se zmást sli­by nebo solid­ním vystu­po­vá­ním jeho zástup­ce.

Co se stane, když se něco stane?

Kaž­dý z nás se může dostat do situ­a­ce, kdy nebu­de moci splá­cet — one­moc­ně­ní, ztrá­ta zaměst­ná­ní, péče o blíz­ké­ho, rodi­čov­ská dovo­le­ná.. Měj­me to při uza­ví­rá­ní úvě­ro­vé smlou­vy na pamě­ti a při­prav­me se na to. V kaž­dé smlou­vě, příp. nava­zu­jí­cích doku­men­tech jsou uve­de­ny sank­ce při nesplá­ce­ní (smluv­ní poku­ty), úro­ky z pro­dle­ní atd., dopo­ru­ču­je­me se s nimi sezná­mit. Lze uzavřít i pojist­ka neschop­nos­ti splá­cet – nepo­krý­vá sice všech­ny pří­pa­dy, ale může pomo­ci (např. při dlou­ho­do­bé nemo­ci či inva­li­di­tě).

Mám finanční rezervu?

Pod­le sta­tis­tik nemá řada lidí rezer­vu ani ve výši 10 000 Kč. Pak sta­čí, aby se roz­bi­la prač­ka nebo při­šel vět­ší dopla­tek za elektři­nu, pří­pad­ně člo­věk tře­ba one­moc­něl, a může se dostat do pla­teb­ní neschop­nos­ti. Dopo­ru­ču­je­me pro­to dělat si finanč­ní rezer­vu, prů­běž­ně si odklá­dat tře­ba i men­ší část­ky a postup­ně si naspo­řit finanč­ní pol­štář, se kte­rým se bude­te cítit bez­peč­ně­ji.

Půjčuju si pro sebe nebo někoho jiného?

Poměr­ně čas­to řeše­ným pro­blé­mem v občan­ské porad­ně je situ­a­ce, kdy se člo­věk zadlu­ží pro něko­ho jiné­ho, tedy vez­me si půjč­ku tzv. na sebe a domlu­ví se s dotyč­ným, že mu bude splát­ky pla­tit. To je vel­mi rizi­ko­vá situ­a­ce – dotyč­ný se může dostat do pla­teb­ní neschop­nos­ti (pří­pad­ně v ní už je) nebo pře­sta­ne pla­tit splát­ky záměr­ně, a dluž­ník musí pla­tit splát­ky ze své­ho, i když tře­ba z půj­če­ných peněz nevi­děl ani koru­nu. Bohu­žel býva­jí tyto doho­dy spí­še úst­ní a tudíž těž­ko vyma­ha­tel­né. Vždy je roz­ho­du­jí­cí, kdo je uve­de­ný v úvě­ro­vé smlou­vě, ten musí plnit její pod­mín­ky – věři­te­le neza­jí­má, že půjč­ku reál­ně vyu­žil někdo jiný.

Při­pra­vi­la Mgr. Hed­vi­ka Stuch­lí­ko­vá