Je úvěr zajištěn nějakým majetkem?

Úvě­ry na vět­ší část­ky býva­jí zajiš­tě­ny majet­kem, obvykle se jed­ná o nemo­vi­tost (hlav­ně v pří­pa­dě hypo­ték) nebo o hod­not­něj­ší maje­tek (např. auto). V pří­pa­dě nesplá­ce­ní vždy hro­zí, že věři­tel ten­to maje­tek bude chtít pro­dat, a to i v pří­pa­dě, že úvěr je zajiš­těn majet­kem tře­tí oso­by (např. rodi­čů).

Z pra­xe: opa­ko­va­ně jsme řeši­li pří­běhy rodi­čů, kte­ří zasta­vi­li svou nemo­vi­tost pro hypo­té­ku své­ho syna či dce­ry, násled­ně se dostal do pla­teb­ní neschop­nos­ti a zou­fa­lí kli­en­ti při­šli ve chví­li, kdy jim chtěl věři­tel pro­dat dům.

Co komu podepisuji?

Někdy za námi při­jde pří­buz­ný, kama­rád či zná­mý a žádá, abychom mu děla­li spo­ludluž­ní­ka či ruči­te­le, pro­to­že mu samot­né­mu ban­ka nepůj­čí. Roz­mys­le­me si důklad­ně ten­to krok a nedej­me na pře­svěd­čo­vá­ní, že je to jen for­mál­ní a nic se nemů­že stát. Spo­ludluž­ník či ruči­tel vždy odpo­ví­dá za záva­zek pod­le smluv­ních pod­mí­nek! Pak se může po dluž­ní­ko­vi zapla­ce­ných peněz domá­hat, ale až zpět­ně a mezi­tím mu hro­zí, že se sám dosta­ne do pla­teb­ní neschop­nos­ti, kte­rá může vyús­tit až do exe­ku­ce.

Z pra­xe: ruči­tel­ství řeší­me obvykle s kli­en­ty, kte­ré k tomu pře­mlu­vil kama­rád nebo pří­buz­ný s tím, že mu ban­ka samot­né­mu půjč­ku nedá, tak­že potře­bu­je ručitele/spoludlužníka, ale že je to jen for­mál­ní a ruči­tel se nemu­sí bát. Pokud ale pře­sta­ne dluž­ník pla­tit, obrá­tí se věři­tel na pře­kva­pe­né­ho dluž­ní­ka.

Uvádím pravdu?

Ze zku­še­nos­tí úvě­ro­vých spo­leč­nos­tí vyplý­vá, že řada dluž­ní­ků uvá­dí v žádosti o úvěr neprav­di­vé úda­je, pří­pad­ně část úda­jů zaml­ču­je. Pozor, v tako­vých pří­pa­dech se může jed­nat i o trest­ný čin, za kte­rý hro­zí trest­ní stí­há­ní!

Z pra­xe: člo­věk se někdy ocit­ne v nou­zi a má pocit, že půjč­ka je jeho jedi­né výcho­dis­ko, ale má oba­vu, že mu půjč­ka nebu­de schvá­le­na. V této situ­a­ci je tak láka­vé zaml­čet např. dal­ší své závaz­ky.

Znám své povinnosti?

Nejen úvě­ro­vé, ale i pojist­né a dal­ší smlou­vy obsa­hu­jí řadu povin­nos­tí, kte­ré při nespl­ně­ní mohou vést k ulo­že­ní poku­ty, byť to může být tře­ba jen neo­zná­me­ní změ­ny byd­liš­tě. Někte­ré smlou­vy jsou bohu­žel sesta­ve­né tak, že poro­zu­mět jejich tex­tu je vel­mi obtíž­né.

Z pra­xe:  smlou­vy, a to nejen úvě­ro­vé, s nimiž se setká­va­jí pra­cov­ní­ci porad­ny, jsou čas­to něko­li­kas­t­rán­ko­vé s hus­tě popsa­ný­mi strán­ka­mi, jed­not­li­vá usta­no­ve­ní na sebe odka­zu­jí, obsa­hu­jí řadu práv­ních ter­mí­nů a odka­zů na dal­ší doku­men­ty, tak­že pro čte­ná­ře je vel­mi obtíž­né se v nich zori­en­to­vat.

při­pra­vi­la Mgr. Hed­vi­ka Stuch­lí­ko­vá