info@respondeo.cz

PODPOŘTE NÁS

PODPOŘTE NÁS

Koronavirus a náhrada škody pro podnikatele

autor: | Bře 25, 2020 | Aktuálně

Vlá­da vyhlá­si­la od 12. břez­na 2020, 14:00 hodin na úze­mí Čes­ké repub­li­ky nou­zo­vý stav z důvo­du ohro­že­ní zdra­ví v sou­vis­los­ti s pro­ká­zá­ním výsky­tu koro­na­vi­ru. Za nou­zo­vé­ho sta­vu vlá­da vyhlá­si­la postup­ně něko­lik kri­zo­vých opat­ře­ní, kte­rý­mi znač­ně ome­zi­la výkon pod­ni­ka­tel­ské čin­nos­ti. Bylo uza­vře­no množ­ství obcho­dů, restau­ra­ce, kavár­ny, kina aj. Dále bylo zaká­zá­no též posky­to­vá­ní slu­žeb s výjim­kou něko­li­ka málo jme­no­va­ných.

PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ VS. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELŮ

Zaměst­nan­ci jsou chrá­ně­ní záko­ní­kem prá­ce a po dobu uza­vře­ní pro­vo­zo­ven, kdy nemo­hou vyko­ná­vat svo­ji obvyklou prá­ci, jim nále­ží náhra­da mzdy. Náhra­du mzdy pak hra­dí zaměst­na­va­tel (pod­ni­ka­tel) a niko­liv stát. Ved­le toho pod­ni­ka­tel vyko­ná­vá svou pod­ni­ka­tel­skou čin­nost na vlast­ní odpo­věd­nost a musí bohu­žel také nést veš­ke­ré násled­ky s tím spo­je­né, a to včet­ně těch vněj­ších a neo­če­ká­va­tel­ných, jako jsou násled­ky koro­na­vi­ro­vé pan­de­mie.

ŠKODA

V důsled­ku kri­zo­vých opat­ře­ní vzni­ká pod­ni­ka­te­lům nebý­va­lá ško­da. Tato ško­da může spo­čí­vat např. v likvi­da­ci zbo­ží pod­lé­ha­jí­cí­ho zká­ze, kte­ré pod­ni­ka­tel nemohl pro­dat pod­ni­ka­tel nebo v úhra­dě smluv­ní poku­ty, kte­rou pod­ni­ka­tel musel zapla­tit, pro­to­že včas nebo vůbec nespl­nil své smluv­ní závaz­ky. Ško­du před­sta­vu­je napří­klad také odstup­né, jež musel zaměst­na­va­tel vypla­tit svým zaměst­nan­cům, kte­ré musel z důvo­du ome­ze­ní pro­vo­zu pro­pus­tit. Ško­dou je však rov­něž i ušlý zisk, tj. zisk, o kte­rý pod­ni­ka­tel při­šel z důvo­du, že musel uzavřít svo­ji pro­vo­zov­nu nebo mu bylo zaká­zá­no posky­to­vá­ní slu­žeb. Ušlý zisk bude prav­dě­po­dob­ně před­sta­vo­vat nej­vyš­ší polož­ku vznik­lé ško­dy.

NÁHRADA ŠKODY

Za trvá­ní sta­vu nou­ze může vlá­da při­jí­mat opat­ře­ní, kte­rá mohou zásad­ním způ­so­bem zasa­ho­vat do základ­ních lid­ských práv. S ohle­dem na tuto sku­teč­nost kri­zo­vý zákon (zákon č. 240/2000 Sb., o kri­zo­vém říze­ní a o změ­ně někte­rých záko­nů, účin­ný od 1. 1. 2001) sta­no­ví, že stát je povi­nen nahra­dit ško­du způ­so­be­nou práv­nic­kým a fyzic­kým oso­bám v pří­čin­né sou­vis­los­ti s kri­zo­vý­mi opat­ře­ní­mi a cvi­če­ní­mi pro­vá­dě­ný­mi pod­le toho­to záko­na. Této odpo­věd­nos­ti se může stát zpros­tit jen teh­dy, pokud se pro­ká­že, že poško­ze­ný si způ­so­bil ško­du sám.

Odpo­věd­nost stá­tu za ško­du je vyme­ze­na jako objek­tiv­ní, to zna­me­ná, že není tře­ba pro­ka­zo­vat zavi­ně­ní stá­tu, kte­ré ved­lo ke vzni­ku ško­dy. Stát se může odpo­věd­nos­ti zpros­tit pou­ze teh­dy, pokud pro­ká­že, že poško­ze­ný si ško­du způ­so­bil sám (důkaz­ní bře­me­no nese stát).

Zákon nesta­no­ví žád­né limi­ty náhra­dy ško­dy. Z pod­sta­ty věci pod náhra­du ško­dy bude spa­dat ško­da spo­čí­va­jí­cí ve sní­že­ní majet­ku, ale také ušlý zisk.

Aby pod­ni­ka­tel mohl po stá­tu ško­du sku­teč­ně poža­do­vat, musí pro­ká­zat, že mu ško­da vznik­la v pří­čin­né sou­vis­los­ti s někte­rým vlá­dou při­ja­tým kri­zo­vým opat­ře­ním. Jestli­že se čin­nost pod­ni­ka­te­le týká někte­ré z pod­ni­ka­tel­ských čin­nos­tí, kte­ré byly kri­zo­vý­mi opat­ře­ní­mi ome­ze­ny (např. povin­nost uzavřít pro­vo­zov­nu) zřej­mě nebu­de těž­ké pro­ká­zat pří­čin­nou sou­vis­lost mezi vzni­kem ško­dy a kri­zo­vým opat­ře­ním. Pro­blém však může být zako­pa­ný jin­de.

Nou­zo­vý stav byl v Čes­ké repub­li­ce pro­za­tím vyhlá­šen vždy v sou­vis­los­ti s povod­ně­mi nebo jiný­mi živel­ný­mi pohro­ma­mi. V žád­ném z minu­lých pří­pa­dů stát nepři­stou­pil k tomu, že by v tako­vé míře ome­zil celo­ploš­ně výkon urči­té pod­ni­ka­tel­ské čin­nos­ti.

Jak bylo nazna­če­no výše, text záko­na je for­mu­lo­ván veli­ce obec­ně. Odpo­věd­nost stá­tu je objek­tiv­ní a neo­me­ze­ná. Koro­na­vi­ro­vá pan­de­mie však zasáh­la do živo­ta téměř všech z nás a mno­hým způ­so­bi­la obrov­ské ztrá­ty.

Pokud bychom se měli řídit strikt­ně pod­le tex­tu záko­na, odpo­věd­nost stá­tu za objek­tiv­ně vzniklou sku­teč­nou ško­du v důsled­ku při­ja­tých kri­zo­vých opat­ře­ní by byla pro stát jis­tě neú­nos­ná. Je zce­la zjev­né, že zákon nikdy nepo­čí­tal s tak váž­nou situ­a­cí, kte­rá dnes v důsled­ku koro­na­vi­ro­vé pan­de­mie nasta­la.

JAK UPLATNIT NÁROK NA NÁHRADU ŠKODY

Svůj nárok na náhra­du ško­dy musí pod­ni­ka­te­lé uplat­nit nejdří­ve u pří­sluš­né­ho orgá­nu kri­zo­vé­ho říze­ní. Musí tak uči­nit nej­poz­dě­ji do 6 měsí­ců od doby, co se o ško­dě dozvě­dě­li. Jestli­že stát sám náhra­du ško­dy pod­ni­ka­te­li nepři­zná, může se pod­ni­ka­tel se svým náro­kem na náhra­du ško­dy obrá­tit na soud.

Lze před­po­klá­dat, že stát nebu­de dob­ro­vol­ně náhra­du ško­dy při­zná­vat v roz­sa­hu, v jakém pod­ni­ka­te­lům ško­da sku­teč­ně vznik­la. Zejmé­na nelze spo­lé­hat na to, že stát kaž­dé­mu pod­ni­ka­te­li při­zná náhra­du ško­dy spo­čí­va­jí­cí v ušlém zis­ku. Dá se oče­ká­vat, že stát bude argu­men­to­vat napří­klad tím, že k ušlé­mu zis­ku pod­ni­ka­te­li nedo­šlo v pří­čin­né sou­vis­los­ti s kri­zo­vým opat­ře­ním, ale v sou­vis­los­ti s fak­tic­kým sta­vem pan­de­mie nemo­ci COVID-19. Tedy tře­ba že pod­ni­ka­tel by utr­pěl pokles tržeb i bez naří­ze­né­ho kri­zo­vé­ho opat­ře­ní, kte­rým byla uza­vře­na jeho pro­vo­zov­na.

Dále je tře­ba při­pra­vit se na argu­men­ty jako napří­klad, že pod­ni­ka­tel neu­či­nil dosta­teč­né kro­ky, aby ško­dě před­chá­zel nebo aby ji ale­spoň mini­ma­li­zo­val. Vlá­da kupří­kla­du vybí­zí zaměst­na­va­te­le k tomu, aby v tom­to obdo­bí pod­po­ro­va­li čer­pá­ní dovo­le­ných. Nebo výslov­ně zdů­raz­ňu­je, že kri­zo­vé opat­ře­ní č. 211 ze dne 14. břez­na 2020, kte­rým byl zaká­zán malo­ob­chod­ní pro­dej a pro­dej slu­žeb v pro­vo­zov­nách (s něko­li­ka výjim­ka­mi), má vést pou­ze k uza­vře­ní pří­stu­pu veřej­nos­ti do pro­vo­zov­ny. Minis­ter­stvo prá­ce a soci­ál­ních věcí k tomu­to opat­ře­ní vyda­lo sta­no­vis­ko, ve kte­rém uvá­dí, že v někte­rých pří­pa­dech bude výkon prá­ce nadá­le mož­ný, pří­pad­ně se zaměst­na­va­tel se zaměst­nan­cem může dohod­nout na změ­ně sjed­na­né­ho dru­hu prá­ce

Obec­ně for­mu­lo­va­ný kri­zo­vý zákon ote­ví­rá veli­ce širo­ké mož­nos­ti uplat­ně­ní náro­ku na náhra­du ško­dy, všich­ni práv­ní­ci jsou však při výkla­du toho­to záko­na veli­ce opa­tr­ní.

V kaž­dém pří­pa­dě to budou nako­nec sou­dy, kte­ré budou muset roz­hod­nout o tom, jaká ško­da pod­ni­ka­te­lům vznik­la v pří­čin­né sou­vis­los­ti s kri­zo­vý­mi opat­ře­ní­mi a dále budou muset sta­no­vit limi­ty a roz­sah, v jakém bude stát povi­nen ško­du pod­ni­ka­te­lům nahra­dit. S ohle­dem na bez­pre­ce­dent­ní cha­rak­ter situ­a­ce se bude pra­xe odškod­ňo­vá­ní tepr­ve vytvá­řet.

Všem pod­ni­ka­te­lům, kte­rých se kri­zo­vá opat­ře­ní dotkla, pro­to dopo­ru­ču­je­me vést si zázna­my a ucho­vá­vat veš­ke­ré doku­men­ty pro­ka­zu­jí­cí vzniklou ško­du.

Význam­ně hor­ší posta­ve­ní mají v této situ­a­ci pod­ni­ka­te­lé, jichž se kri­zo­vá opat­ře­ní výslov­ně netý­ka­jí, přes­to však byli nuce­ni zavřít své pro­vo­zov­ny nebo pře­ru­šit výro­bu z jiných důvo­dů (např. pro nedo­sta­teč­ný zájem o služ­by a výrob­ky či z důvo­du bez­pe­čí a ochra­ny zdra­ví jejich zaměst­nan­ců). U těch­to pod­ni­ka­te­lů je spí­še nere­ál­né, že by se jim poda­ři­lo pro­ká­zat, že jim ško­da vznik­la v důsled­ku někte­ré­ho při­ja­té­ho kri­zo­vé­ho opat­ře­ní a měli by tak nárok na náhra­du ško­dy pod­le kri­zo­vé­ho záko­na.

PŘIJATÁ OPATŘENÍ K ZMÍRNĚNÍ ŠKODY PODNIKATELŮ

Minis­ter­stvo prů­mys­lu a obcho­du zří­di­lo úvě­ro­vý pro­gram COVID a násled­ně pro­gram COVID2, na zákla­dě kte­ré­ho jsou pod­ni­ka­te­lům posky­to­vá­ny bez­ú­roč­né úvě­ry. Jed­ná se však stá­le o úvěr, kte­rý budou muset pod­ni­ka­te­lé spla­tit, při­čemž za nor­mál­ních okol­nos­tí by si ten­to úvěr brát nemu­se­li.
Vlá­da dále schvá­li­la pro­gram pod­po­ry zaměst­na­nos­ti, kte­rý má kom­pen­zo­vat pod­ni­ka­te­lům mzdo­vé nákla­dy. Kon­krét­ně vlá­da při­slí­bi­la poskyt­nout zaměst­na­va­te­lům pří­spě­vek ve výši 80 % z náhra­dy mzdy, kte­rou je povi­nen zaměst­na­va­tel vyplá­cet svým zaměst­nan­cům v obdo­bí, kdy musel uzavřít svo­ji pro­vo­zov­nu.

Tato opat­ře­ní však pod­ni­ka­te­lům zda­le­ka nena­hra­dí veš­ke­rou ško­du, kte­rá jim v důsled­ku kri­zo­vých opat­ře­ní vznik­la a na jejíž náhra­du mají pod­le kri­zo­vé­ho záko­na nárok.

JAK MŮŽE SÁM ZAMĚSTNAVATEL (v mezích záko­na) SNÍŽIT FINANČNÍ ZÁTĚŽ, KTERÁ NA NĚJ DOPADLA Z DŮVODU KORONAVIROVÉ PANDEMIE?

Jak již bylo nazna­če­no výše, jed­ním z opat­ře­ní, kte­rým zaměst­na­va­tel může sní­žit své mzdo­vé nákla­dy je určit svým zaměst­nan­cům čer­pá­ní dovo­le­né. Při urče­ní doby čer­pá­ní dovo­le­né se má při­hlí­žet k pro­voz­ním důvo­dům zaměst­na­va­te­le a k opráv­ně­ným zájmům zaměst­nan­ce. Zaměst­na­va­tel však musí určit zaměst­nan­ci dobu čer­pá­ní dovo­le­né ale­spoň 14 dnů pře­dem, pokud se nedo­ho­dl se zaměst­nan­cem na krat­ší době.

Dal­ší mož­nos­tí, jak může zaměst­na­va­tel ušet­řit na mzdo­vých nákla­dech, je změ­nit zaměst­nan­ci roz­vrh směn. Ke změ­ně a urče­ní roz­vr­hu směn však také musí dojít nej­poz­dě­ji 14 dnů pře­dem. Zaměst­na­va­tel tedy může k těm­to opat­ře­ním při­stou­pit až pro obdo­bí po uply­nu­tí 14 dnů od ozná­me­ní změ­ny roz­vr­hu směn nebo urče­ní čer­pá­ní dovo­le­ných.

Jestli­že zaměst­na­va­tel nemů­že svým zaměst­nan­cům při­dě­lo­vat prá­ci v roz­sa­hu týden­ní pra­cov­ní doby (např. z důvo­du, že musel na zákla­dě kri­zo­vé­ho opat­ře­ní svo­ji pro­vo­zov­nu zavřít nebo z důvo­du dočas­né­ho ome­ze­ní odby­tu jeho výrob­ku či ome­ze­ní poptáv­ky po jím posky­to­va­ných služ­bách), může uzavřít doho­du s odbo­ro­vou orga­ni­za­cí o tzv. čás­teč­né neza­měst­na­nos­ti, na zákla­dě kte­ré bude upra­ve­na výše náhra­dy mzdy, kte­rá je po dobu trvá­ní pře­káž­ky v prá­ci vyplá­ce­na zaměst­nan­cům. Náhra­da mzdy v pří­pa­dě čás­teč­né neza­měst­na­nos­ti musí činit mini­mál­ně 60 % prů­měr­né­ho výděl­ku zaměst­nan­ce. Jestli­že u zaměst­na­va­te­le nepů­so­bí žád­ná odbo­ro­vá orga­ni­za­ce, může zaměst­na­va­tel roz­hod­nout o čás­teč­né neza­měst­na­nos­ti vnitř­ním před­pi­sem.

ZÁVĚR

Ačko­liv bylo výše jme­no­vá­no něko­lik opat­ře­ní, kte­ré mohou zmír­nit finanč­ní dopad koro­na­vi­ro­vé pan­de­mie na pod­ni­ka­te­le, nema­jí tato opat­ře­ní způ­so­bi­lost nahra­dit pod­ni­ka­te­lům ško­du v plném roz­sa­hu. Kri­zo­vý zákon při­tom ote­ví­rá pod­ni­ka­te­lům i jiným oso­bám poměr­ně širo­ké mož­nos­ti k uplat­ně­ní náhra­dy ško­dy. Sku­teč­ný roz­sah ško­dy, kte­rou bude stát povi­nen pod­ni­ka­te­lům nahra­dit, však tepr­ve budou muset určit sou­dy.

V kaž­dém pří­pa­dě dopo­ru­ču­je­me pod­ni­ka­te­lům podrob­ně si zazna­me­ná­vat vzniklou ško­du a ucho­vat si veš­ke­ré doku­men­ty (fak­tu­ry, smlou­vy apod.), kte­ré vznik ško­dy pro­ka­zu­jí. Násled­ně bude tře­ba výši ško­dy vyčís­lit a neza­po­me­nout uplat­nit svůj nárok v pre­klu­ziv­ní lhů­tě 6 měsí­ců od doby, kdy se poško­ze­ný o vzni­ku ško­dy dozvě­děl.

Vypra­co­val: www.ak-laska.cz.

Zdro­je a odka­zy: