Ačko­li by tyto pří­běhy z pra­xe občan­ské porad­ny moh­ly znít aprí­lo­vě, aprí­lo­vé nejsou. Zkrát­ka občas kli­en­ti při­chá­ze­jí s neob­vyk­lý­mi dota­zy.

V rám­ci spo­tře­bi­tel­ské pro­ble­ma­ti­ky kli­en­ti potře­bu­jí vrá­tit či rekla­mo­vat zbo­ží růz­né­ho dru­hu – nej­čas­tě­ji se jed­ná o elek­tro­ni­ku a domá­cí spo­tře­bi­če. Jed­na kli­en­ta však chtě­la rekla­mo­vat uhlí.

Dal­ší z kli­en­tek, star­ší, pověr­či­vá žena zase zdě­di­la dům po sestře. Ta měla syna, ale v minu­los­ti ho „vydě­di­la“ a maje­tek tedy při­pa­dl kli­ent­ce. „Rodi­na na ni ale tla­či­la, aby dům pře­ne­cha­la synov­ci. Vyhro­žo­va­li jí pro­kle­tím a ona se toho vel­mi bála,“ říká Hed­vi­ka Stuch­lí­ko­vá, vedou­cí občan­ské porad­ny. Kli­ent­ka se nako­nec maje­tek oprav­du roz­hod­la pře­ne­chat synov­ci.

Dal­ším neob­vyk­lým pří­pa­dem je „ztra­ce­ný Mucha“. „Kli­ent­ka mi vyprá­vě­la, že její děde­ček spo­lu­pra­co­val s Alfon­sem Muchou a měl od něj něko­lik skic. Ty se v rodi­ně pře­dá­va­ly a kli­ent­ka si jed­nu z nich chtě­la nechat zará­mo­vat, ale náčr­tek se v rámař­ství údaj­ně ztra­til a nebyl k nale­ze­ní,“ popi­su­je Hed­vi­ka Stuch­lí­ko­vá. Kli­ent­ka naštěs­tí měla potvr­ze­ní o zakáz­ce a při­šla se pora­dit, jak dál postu­po­vat.

Někdy se pra­cov­ni­ce občan­ské porad­ny dostá­va­jí do neob­vyk­lých, ale vel­mi nepří­jem­ných situ­a­cí. „Opi­lý kli­ent nedáv­no při jed­ná­ní vyhro­žo­val kole­gy­ni. Když s ním komu­ni­ko­va­la, měla v tele­fo­nu při­pra­ve­né čís­lo na poli­cii,“ vyprá­ví vedou­cí porad­ny. Ale nastá­va­jí také chvil­ky pří­jem­né – tře­ba když kli­ent, star­ší muž, při­ne­se bábov­ku vlast­no­ruč­ně upe­če­nou dle oblí­be­né­ho recep­tu po babič­ce.

Veš­ke­ré kon­zul­ta­ce v občan­ské porad­ně jsou a nadá­le budou bez­plat­né díky finanč­ní pod­po­ře Stře­do­čes­ké­ho kra­je a měst Nym­burk, Poděbra­dy, Bran­dýs n. L.-Stará Boleslav, Peč­ky, Čelá­ko­vi­ce, Měs­tec Krá­lo­vé a Mni­cho­vo Hra­diš­tě.