Respondeo nově nabízí pomoc s oddlužením

Respon­deo nově pomá­há se sepi­so­vá­ním návrhů na oddlu­že­ní. Služ­ba je dostup­ná pro koho­ko­li a zce­la zdar­ma. Typic­kou situ­a­ci dluž­ní­ka v dlu­ho­vé pas­ti ilu­stru­je pří­běh paní Marie.

Dle sta­tis­ti­ky Aso­ci­a­ce občan­ských pora­den řeši­ly občan­ské porad­ny v celé Čes­ké repub­li­ce v oblas­ti dlu­ho­vé pro­ble­ma­ti­ky v minu­lém roce přes 25 tisíc dota­zů. Oddlu­že­ní je význam­ným nástro­jem pro ty, kte­ří se ocit­li v dlu­ho­vé pas­ti a nejsou schop­ni své závaz­ky splá­cet. „Kli­en­ti při­chá­ze­jí v situ­a­cích, kdy pro ně začnou být naba­lu­jí­cí se dlu­hy neú­nos­né. Dlu­ží tře­ba za nájem a zdra­vot­ní pojiš­tě­ní, do toho si poří­dí kre­dit­ní kar­ty, něko­li­krát si půj­čí od neban­kov­ní spo­leč­nos­ti a ros­tou jim úro­ky a postup­ně při­chá­ze­jí exe­ku­ce. V urči­tý oka­mžik si sami uvě­do­mí, že situ­a­ci nemo­hou řešit bez odbor­né pomo­ci. Oddlu­že­ní je čas­to posled­ní nadě­jí,“ říká Hed­vi­ka Stuch­lí­ko­vá, vedou­cí občan­ské­ho a dlu­ho­vé­ho pora­den­ství v Respon­deu.

Dodá­vá, že sepi­so­vá­ní návrhů na oddlu­že­ní je čas­to admi­nis­tra­tiv­ně nároč­ný pro­ces, kte­rý vyža­du­je nejen spl­ně­ní zákon­ných pod­mí­nek, ale i důklad­nou pří­pra­vu pod­kla­dů. Dluž­ník musí spl­nit něko­lik pod­mí­nek, včet­ně povin­nos­ti mít dosta­teč­ný pří­jem, kte­rý by umož­nil pra­vi­del­né plně­ní oddlu­že­ní. Vedou­cí občan­ské­ho pora­den­ství podo­tý­ká, že podá­ní návr­hu zahr­nu­je nejen byro­kra­tic­ké náro­ky, ale i jis­tou zod­po­věd­nost kli­en­ta.

Respon­deo posky­tu­je v nároč­né život­ní situ­a­ci kli­en­tům důle­ži­tou pod­po­ru nejen ve smys­lu práv­ním, ale i lid­ském. Odbor­ní pra­cov­ní­ci kli­en­tům pomá­ha­jí pře­ko­nat oba­vy z jed­ná­ní s úřa­dy a záro­veň je pro­vá­ze­jí celým pro­ce­sem oddlu­že­ní, což při­ná­ší úle­vu jak na úrov­ni finanč­ní, tak i psy­chic­ké.

Seni­or­ka Marie v dlu­hové pas­ti

Pří­běh paní Marie, kte­rá žije sama, pobí­rá sta­rob­ní důchod a má tedy vel­mi ome­ze­né zdro­je, ilu­stru­je typic­kou situ­a­ci dluž­ní­ka v pas­ti.

Ačko­li si Marie občas při­vy­dě­lá­va­la něja­kou bri­gá­dou a pří­le­ži­tost­ně finanč­ně pod­po­ro­va­la vnu­ka, kte­rý měl pro­blémy, dosta­la se do situ­a­ce, kdy nemě­la na zapla­ce­ní nájem­né­ho. Půj­či­la si tedy 15 tisíc od neban­kov­ní spo­leč­nos­ti, a tím roz­to­či­la dlu­ho­vý kolo­toč. Do násle­du­jí­cí­ho měsí­ce pení­ze nedo­šet­ři­la, tak­že dluh jí narůs­tal, a záro­veň si půj­či­la u jiné neban­kov­ní spo­leč­nos­ti. Mezi­tím kli­ent­ku kon­tak­to­val exe­ku­tor a Marie se postup­ně pro­pa­da­la do hor­ší­ho a hor­ší­ho psy­chic­ké­ho sta­vu. Byla zou­fa­lá, bála se komu­ni­ka­ce s exe­ku­to­rem a úřa­dy. Téměř pře­sta­la vychá­zet z domu.

Vší­ma­vá sou­sed­ka pře­da­la paní Marii kon­takt na soci­ál­ní pra­cov­ni­ci, kte­rá pomoh­la kli­ent­ce zori­en­to­vat se v dlu­zích, kon­tak­to­vat všech­ny, kte­rým dlu­ži­la, dát dohro­ma­dy potřeb­né papí­ry a sepsat návrh na oddlu­že­ní. Dal­ší pra­cov­ni­ce jí pomoh­la požá­dat o pří­spě­vek na byd­le­ní. Paní Marie nyní splá­cí dlu­hy, poří­di­la si z útul­ku malé­ho pej­ska, se kte­rým cho­dí den­ně na pro­cház­ky. Postup­ně se sta­ví na vlast­ní nohy a psy­chic­ky se sta­bi­li­zu­je.