Příběh Vandy, která unikla z kolotoče domácího násilí

Po obdr­že­ní úřed­ní­ho zázna­mu o vyká­zá­ní násil­né oso­by ze spo­leč­né­ho obyd­lí vola­la pra­cov­ni­ce inter­venč­ní­ho cen­t­ra Respon­deo paní Van­dě. Poli­cie vyká­za­la její­ho muže z domác­nos­ti na 10 dnů poté, co ji poně­ko­li­ká­té fyzic­ky napa­dl. Nejed­na­lo se o prv­ní inci­dent, Van­din man­žel byl již z domác­nos­ti vyká­zán více­krát, ale Van­da vždy dou­fa­la, že po návra­tu domů začne „sekat dob­ro­tu“. Stej­né scé­ná­ře se však opa­ko­va­ly a Van­dě došla trpě­li­vost – roz­hod­la se pro prv­ní krok: začít spo­lu­pra­co­vat s inter­venč­ním cen­t­rem.

Pro­blé­mo­vé cho­vá­ní man­že­la způ­so­bo­va­la závis­lost na alko­ho­lu – pod vli­vem alko­ho­lu byl vel­mi agre­siv­ní a hrubý, roz­bí­jel věci, dělal naschvá­ly, kři­čel, urá­žel lidi kolem sebe, nadá­val jim. „Děti se otce vel­mi bály. Star­ší osmi­le­tý syn se uza­ví­ral do sebe, dvě mlad­ší děti pla­ka­ly nebo kři­če­ly,“ líčí, jak to doma u Van­dy vypa­da­lo, vedou­cí inter­venč­ní­ho cen­t­ra Respon­deo Deni­sa Zelin­ka Sachom­ská. Když byl Van­din man­žel stříz­li­vý, k dětem se cho­val hez­ky, sli­bo­val, že pře­sta­ne pít, nicmé­ně eska­pá­dy se neu­stá­le opa­ko­va­ly a nási­lí se stup­ňo­va­lo. „Před posled­ním vyká­zá­ním tahal kli­ent­ku za nohy z poste­le, fac­ko­val ji a bil po celém těle. Uvě­do­mi­la si, že situ­a­ce už je nato­lik váž­ná a nároč­ná na zvlá­dá­ní, že potře­bu­je radi­kál­ní řeše­ní,“ popi­su­je Deni­sa Zelin­ka Sachom­ská pomy­sl­ný zlom, po kte­rém se Van­da obrá­ti­la na inter­venč­ní cen­t­rum s žádos­tí o pomoc s roz­vo­dem man­žel­ství.

Nyní je již roz­ve­de­ná a orgán soci­ál­ně práv­ní ochra­ny dětí jí nezle­ti­lé děti svě­řil do výhrad­ní péče. Van­da a její nej­star­ší syn již něko­lik týd­nů dochá­ze­jí do Respon­dea na bez­plat­né psy­cho­te­ra­pie, jejichž cílem je pomo­ci jim zpra­co­vat nega­tiv­ní zážit­ky.