Paní Lindu do intervenčního centra (IC) objednala kamarádka, která ji doprovodila na první konzultaci. Linda po rozvodu zůstávala s dítětem dlouho sama. Před rokem se seznámila s mužem, který se jevil jako dokonalý partner. Pozorný, starostlivý, k její dceři se choval lépe než vlastní otec. Po půlročním společném soužití se klientka ocitla psychicky na dně.

Pří­tel krát­ce po nastě­ho­vá­ní do spo­leč­ně pro­na­ja­té­ho bytu zce­la změ­nil své cho­vá­ní. Cho­rob­ně žár­lil, chtěl mít kli­ent­ku stá­le pod kon­t­ro­lou. Při jakém­ko­liv pode­zře­ní, že nemlu­ví prav­du, ji napa­dal vul­gár­ní­mi výra­zy. Došlo i k fyzic­kým úto­kům (tahá­ní za vla­sy, fac­ky, škr­ce­ní, kopan­ce). Pří­tel se po úto­cích kli­ent­ce omlou­val, dokon­ce pla­kal a sli­bo­val, že se to už nikdy nebu­de opa­ko­vat.

Místo odchodu svatba

Kli­ent­ka se roz­hod­la vztah ukon­čit, při­ja­la nabíd­ku psy­cho­te­ra­pie. Brzy na to spo­lu­prá­ci s IC pře­ru­ši­la. Odces­to­va­la na del­ší dobu za mat­kou, kte­rá váž­ně one­moc­ně­la a potře­bo­va­la její pomoc. Pří­tel nepře­stá­val kli­ent­ku kon­tak­to­vat. Tvr­dil jí, že na sobě začal pra­co­vat v kur­zu zvlá­dá­ní agre­si­vi­ty. Jako obrat­ný mani­pu­lá­tor ji pře­svěd­čil, že teď už bude všech­no jinak.  Nic nezmoh­la ani kama­rád­ka, paní Lin­da si pří­te­le vza­la.

Jak těžké je odejít?

Její man­žel­ství bylo šťast­né asi měsíc. Po půl roce kli­ent­ka kon­tak­to­va­la pra­cov­ni­ci IC s žádos­tí o osob­ní kon­zul­ta­ci. Uvě­do­mi­la si, že tak­to dál žít nechce, už kvů­li dce­ři. Kli­ent­ce bylo nabíd­nu­to pokra­čo­vá­ní psy­cho­te­ra­pie, požá­da­la také a pomoc při sepsá­ní žalo­by o roz­vod man­žel­ství. Násled­ně zís­ka­la nové zaměst­ná­ní a byla pra­cov­ně vel­mi vytí­že­ná. Ter­mí­ny domlu­ve­ných kon­zul­ta­cí se čas­to měni­ly. Kli­ent­ka absol­vo­va­la něko­lik psy­cho­te­ra­pií, pro vypra­co­va­ný návrh žalo­by se do IC nedo­sta­vi­la. Pře­kva­pi­vě se nyní roz­vá­dět nechce…