Věra je samoživitelka se dvěma dospívajícími syny. Do Respondea přišla na doporučení sociální pracovnice městského úřadu,  v době, kdy se její mladší syn vracel z dětského domova zpátky domů…

Ona sama měla prá­ci, oba klu­ci cho­di­li do uči­liš­tě, tak­že to zpo­čát­ku vypa­da­lo, že je všech­no na dob­ré ces­tě. Zdá­lo se, že jedi­ným pro­blé­mem je nevy­ho­vu­jí­cí byd­le­ní, kde v malin­kém bytě jeden o dru­hé­ho téměř doslo­va zako­pá­va­li a postrá­da­li své sou­kro­mí. Pro­blé­mů, se kte­rý­mi se Věra potý­ka­la, nako­nec uká­za­lo více.

Sta­ros­tí nad hla­vu

Na ty už Věra neby­la naštěs­tí sama. Soci­ál­ní pra­cov­ni­ce RESPONDEA s ní pro­bra­la vše, co ji trá­pi­lo a nevě­dě­la si rady s tím, jak to řešit. V prv­ní řadě ji pomoh­la v komu­ni­ka­ci s měst­ským úřa­dem ohled­ně zís­ká­ní obec­ní­ho bytu. Postup­ně vyře­ši­li i dal­ší pro­blémy. Pra­cov­ni­ce RESPONDEA pomoh­la Věře sepsat návrh k sou­du na zvý­še­ní výživ­né­ho, pro­to­že pro potře­by dospí­va­jí­cích klu­ků neby­ly stá­va­jí­cí ali­men­ty ade­kvát­ní. Pod­po­ru a pomoc Věra zís­ka­la i  ohled­ně pra­cov­ně­práv­ních zále­ži­tos­tí při změ­ně zaměst­ná­ní. Věra chtě­la  ode­jít do jiné­ho zaměst­ná­ní,  pro­to­že nezvlá­da­la tla­ky na přesča­sy, kte­ré po ní zaměst­na­va­tel vyža­do­val, ovšem domlu­va ohled­ně její­ho ukon­če­ní pra­cov­ní­ho pomě­ru byla s maji­te­lem fir­my pro­ble­ma­tic­ká. Soci­ál­ní pra­cov­ni­ce RESPONDEA ji však infor­mo­va­la o prá­vech a povin­nos­tech jejích a zaměst­na­va­te­le, a tak  Věra měla jas­no, co má po zaměst­na­va­te­li vyža­do­vat, i jak může postu­po­vat.

Tvr­do­hla­vý syn

Bohu­žel ale ani po tom nemě­la Věra klid. Její star­ší syn Michal se roz­ho­dl, že ode­jde z uči­liš­tě a půjde pra­co­vat. S tím jeho máma nemoh­la sou­hla­sit a tak soci­ál­ní pra­cov­ni­ce navrh­la, aby Věra při­šla s ním. Přes­to­že se všich­ni Micha­lo­vi vysvět­lit, že si s před­čas­ným odcho­dem ze ško­ly nadě­lá více kom­pli­ka­cí, že se mu bude hůře hle­dat prá­ce, nedal si říct. A tak zbý­va­lo jen jed­no — pomo­ci mu ale­spoň se ve všem zori­en­to­vat. Soci­ál­ní pra­cov­ni­ce mu řek­la o mož­nos­tech, kde a jak může hle­dat prá­ci, jak se zaevi­do­vat na Úřa­du prá­ce. Ostat­ní už bylo na něm.

V novém bytě s novou nadě­jí

Vel­kou rados­tí pro Věru a její dva klu­ky bylo, když koneč­ně zís­ka­la vět­ší obec­ní byt,kam se letos v létě moh­li pře­stě­ho­vat. A i ostat­ní zále­ži­tos­ti se díky pomo­ci RESPONDEA daly do pohy­bu tím správ­ným smě­rem. Jedi­né, co Věru mrzí, je Micha­lův odchod ze ško­ly. Ale i to se, jak všich­ni dou­fa­jí, časem obrá­tí k dob­ré­mu. Pro Věru je teď důle­ži­tá zku­še­nost, že pod­po­ru v RESPONDEU najde vždy.