Do Občan­ské porad­ny Respon­deo cho­dí lidé s nej­růz­něj­ší­mi dota­zy. Pan Josef se na porad­nu obrá­til ve chví­li, kdy potře­bo­val pora­dit, jak na to, aby mohl pomo­ci své kama­rád­ce.

Osm­de­sá­ti­le­tý Josef se po ovdo­vě­ní cítil osa­mě­le a pře­mýš­lel pro­to, jak vypl­nit svůj vol­ný čas. Na jed­né z akcí pro seni­o­ry se sezná­mil s paní Marií, také vdo­vou, s níž se postup­ně spřá­te­li­li. Marie ale nedáv­no one­moc­ně­la a ocit­la se v léčeb­ně dlou­ho­do­bě nemoc­ných. Josef věděl, že Marii nemá kdo pomo­ci, tak jí postup­ně začal pomá­hat sám. „Potře­bo­va­la zaří­dit spous­tu věcí ohled­ně byd­le­ní a finan­cí,“ říká Josef, „něco jsem zvlá­dl sám, ale s něčím jsem si nevě­děl rady nebo se mnou vůbec nechtě­li jed­nat.“ V této situ­a­ci se obrá­til na občan­skou porad­nu; pra­cov­ni­ce mu vysvět­li­la, jak ošet­řit, aby mohl jed­nat s pří­sluš­ný­mi insti­tu­ce­mi sám. Pro­bra­li spo­lu také, co všech­no je tře­ba zaří­dit a jak prak­tic­ky postu­po­vat. „Je skvě­lé, že má Josef chuť a ener­gii pomá­hat a byla by ško­da, kdy­by se nechal odra­dit for­ma­li­ta­mi. Rádi jsme ho v tom pod­po­ři­li,“ uza­ví­rá pra­cov­ni­ce občan­ské porad­ny.